Jak se měří antioxidační aktivita?

Antioxidační účinky jsou deklarovány u mnoha potravin a látek. Jednotlivým druhům antioxidantů je přikládána různá antioxidační aktivita. Laicky řečeno se jedná o to, jak jsou jednotlivé antioxidanty silné. Dá se ale tato aktivita nějak objektivně změřit?

Kvůli porovnávání antioxidačních účinků zejména u potravin byl zaveden pojem celková antioxidační aktivita (TAA - Total Antioxidant Activity). Tento parametr kvantifikuje schopnost antioxidantů odbourávat radikály. Je však důležité uvědomit si, že výsledky v laboratoři (in vitro) se mohou lišit od skutečných antioxidačních účinků látky v organismu (in vivo), a to např. kvůli působení enzymů v trávicím traktu atd.

Metod na měření TAA je celá řada. V zásadě se dají rozdělit do dvou základních skupin: metody založené na eliminaci radikálů a metody založené na hodnocení redoxních vlastností látek. Nejčastěji se používají metody TEAC, FRAP a ORAC.

Metoda TEAC (Trolox Equivalent Antioxidant Capacity) je spektrofotometrická analýza, prováděná pomocí činidla. Zjednodušeně řečeno, pokud se ve zkoumaném vzorku nachází nějaká látka, která má antioxidační účinek, dojde k obarvení vzorku. Dle rychlosti a míry obarvení vzorku je pak možné stanovit antioxidační aktivitu vzorku.

Trolox je syntetický antioxidant (6-hydroxy-2,5,7,8-tetramethylchroman-2-karboxylová kyselina), jehož antioxidační aktivita je známá. Při metodě TEAC se výsledky měření přepočítávají na antioxidační kapacitu troloxu. Nejčastěji používanými látkami pro tento typ analýzy jsou ABTS (2,29-azinobis-(3- etylbenzotiazolin-6-sulfonová kyselina) a DPPH (2,2−difenyl−1−(2,4,6−trinitrofenyl)hydrazyl).

Metoda ORAC (Oxygen Radical Absorbance Capacity) hodnotí schopnost testované látky eliminovat kyslíkové radikály, které jsou v testovaném vzorku pro účely analýzy záměrně generovány. Jak už název napovídá, patří tato metoda stejně jako TEAC mezi analýzy založené na eliminaci radikálů. Žebříček hodnot ORAC pro různé antioxidanty si můžete prohlédnout např. na webu superfoodly.com (v anglickém jazyce).

Poslední výše zmíněná metoda FRAP (Ferric Reducing Antioxidant Power) patří do druhé skupiny metod, tedy těch, které jsou založeny na hodnocení redoxních vlastností látek. Jde o to, že neenzymové antioxidanty mohou být využity coby redukční činidla. Díky tomu reagují s oxidanty, tím dochází k chemické reakci – redukci, která tyto oxidanty inaktivuje. Tato metoda však není příliš vhodná pro potraviny, jelikož funguje při příliš nízké hodnotě pH.

Nejlepšími metodami pro stanovování antioxidační aktivity u potravin se tedy jeví TEAC a ORAC.

Zdroj: Hana Paulová, Hana Bochořánková, Eva Táborská: Metody stanovení antioxidační aktivity přírodních látek in vitro. Chemické listy 98 (2004). Dostupné z: http://chemicke-listy.cz/docs/full/2004_04_03.pdf